Kaplička

 Zdravím, opět taková básnička o životě. 

Kaplička

 

Stojí kaplička na vršku,

brával jsem tam dceru Aničku.

Vždy jsme si tam sedli

a já pohádku vyprávěl.

 

„Kdysi, když zde stálo království,

plné zločinu a lstí.

Žila zde princezna.

Každý pramínek vlasu měla zlatý.

 

Zamilovala se do žoldnéře.

Ten do válek se pořád hnal.

A princezně zbyl jen žal.

Ještě dítě na krku měla.

 

Tatínek chorý byl.

Království pak krále pozbyl.

O všechny se staral.

Je však čas, aby ho někdo vystřídal.

 

Manžel princezny se nevracel

a království upadalo.

Brzy na něj ani pes nezavrčel.

Štěstí tomu ale dalo.

 

Žoldnéř se konečně vrátil,

do království zapomenutého.

Pak se oba objali

a království k životu přivedli.

A to byla moje milá Aničko,

ta pohádka o lásce,

kde vše dobře dopadlo.“

Čekejte, ono se to vyplatí.

Meruňkový a višňový sad

Zdravím, tímto příspěvkem bych Vás chtěl zavést do jarního a později i letního stavu. Tady ty dvě krátké básničky taktéž vzdávají hold sadařům, kteří to nedávno neměli vůbec lehké s nočními mrazy, které ČR zachvátily. 

Meruňkový sad

 

Sad meruněk na vršku je,

ale stejně na tom nesejde.

Květy mrazem spálené jsou,

takže k ničemu nebudou.

 

Nic nepřežilo.

Přec by trochu tepla postačilo.

Ale mráz bohužel zrána je,

takže nic nedozraje.

Višňový sad

Znám spoustu sadů,

ale všechny mají jednu vadu.

Jsou osamělé

a omšelé

 

Vše na mě působí depresivně,

ale i vlivně.

Rád do jednoho chodím,

vše kvete a já to jako první vidím.

 

V tom sadu,

poblíž jednoho hradu,

rozjímá má mysl

a hledám smysl.

 

Ještě jsem ho nenašel,

ale už jsem blízko,

abych k němu konečně došel.

Jako pár k sobě.