Zdravím, přináším povídku, kterou jsem chtěl zveřejnit již delší dobu, ale musel jsem počkat, protože jsem čekal na vyhlášení literární soutěže. A hle, povídka se umístila na třetím místě, takže mám velkou radost a snad se budu jen zlepšovat. Hezky se na mě směje knížka a sborník za odměnu. A nyní povídku konečně zveřejňuji zde, a aby toho nebylo málo, tak taky přikládám haiku, kterou jsem musel napsat do semináře, ale líbí se mi a dávám ji i sem. Pokud nevíte, co to haiku je, vysvětlím. Jedná se o tradiční formu japonské poezie, která má tři verše po určitém počtu slabik (5-7-5). Téma je většinou nějak spojeno s přírodou a haiku se často vkládalo na začátek díla jako takový úvod. Strom Na louce stál strom. Sto, sto jedna, sto dva, sto tři. Sek, sek. Strom spadl. Vstříc osudu „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.“ Lukáš 9,23 „A smrt je zlo, tak Bozi uznali, vždyť kdyby byla krásná, té...