Zdravím, tak jsem si pro Vás přichystal další básničku, kterou jsem napsal asi před rokem. Nebo tak nějak. Myslím, že na jaře. Seděl jsem na malé sofe na balkóně a psal. Svěží jarní větřík se mě dotýkal. Ano, už se nemůžu dočkat až tato doba zase nastane. I když teď se to počasí tak docela tváří.
Statný býk
U napajedla se zvířata scházejí
a hlavně si tam povídají
nevadí ji společnost jiná,
když se můžou napít
Mají zřejmě velkou žízeň,
ale není se čemu divit,
v tak horký a suchý den.
Když na vás furt dopadá sluneční svit.
Vždy tam přijde velký býk,
statný jako žádný jiný
všichni se ho bojí
dyť i zem se bortí, když stojí.
Jeho velký harém,
ten ho vždy obklopí.
Samé ženy u sebe má
Pak se konečně napije a zase odejde.
Dojde si vždy k místu,
kde tráva je nejzelenější
U napajedla se nezdržuje
vždyť má družky svoje, víc on nepotřebuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat