Psací všehochuť od Januláka

         Dnešní první adventní neděle je jako stvořená pro Slovo Januláka, protože je to přesně jedenáct měsíců od toho posledního. Na den přesně. Takže zabiju rovnou dvě mouchy jednou ranou.      Tento blog již funguje nějaký ten pátek, ale snad poprvé za celou dobu mám naplánované dva nové příspěvky, které výjdou následující dvě adventní neděle. Chtěl jsem o tom informovat, protože se nestává, že bych byl takhle moc aktivní. Musím se přiznat, že je příjemnější přemýšlet, kdy zveřejním jednotlivé povídky tak, aby jich nebylo naráz hodně, než přemýšlet, co vydám.      Mám z toho velkou radost. Doufám jen, že to takhle půjde dál a tímhle to neskončí.      Jako druhá věc je zde čas Vánoc. Uběhl další rok (který utekl jako voda) a my jsme na konci. Já už jsem propadl atmosféře Vánoc, protože si vařím čaje, kávy, rozvěcíme svíčky, a dokonce jsem sestavil tu nejroztomilejší věc, tvz. Andělské zvonění.    ...

František Gellner, český básník, prozaik a karikaturista, je řazen mezi anarchistické buřiče (tedy „básníky života a vzdoru“). Žil jako opravdový „bohém”. Díky tomu jej označovali jako „básníka ulice, hospody, hodinového hotelu“, což se i silně reflektuje v jeho poezii. Za zmínku rozhodně stojí například Po nás ať přijde potopa nebo Radosti života.   Tyto sbírky jsou naplněn y ironií a cynismem. Vysmívají se společnosti. Básně vyplývají z jeho reálných zážitků. Mnoho básní bylo díky své jednoduchosti, která se blížila až k próze, dokonce zhudebněno. Bohužel po začátku první světové války odchází na   haličskou frontu, cestou si zřejmě únavou lehá do příkopy vedle cesty a čeká na svůj osud. Skutečné okolnosti jeho smrti ve 33 letech však nejsou známé. Radosti života (1903) Bláznění vjelo do párů Bláznění vjelo do párů a v hudby potrhlou notu. Sál byl pln kouře a výparů piva a lidského potu. V kole jsem pobyl jen krátký čas. K tanci mi scházely vlohy. Hrubci...