Jak zahrádkář vypadá, popis

-

    Zdravím, tak je konec! Je přesněji konec úžasných, nezapomenutelných a teplých prázdnin, ale zároveň je zde poslední příspěvek o zahrádkáři. Nejde už ani o povídku, ale o popis, který bůhví, proč, jsem napsal jako samostatnou část.

    Série o zahrádkářovi patří k mým prvním a hlavně oblíbeným povídkám. Což už jsem ostatně několikrát řekl, takže jsem velice rád, že můžou být součástí tohoto blogu. A my se uvidíme zase u nějaké jiné tvorby.

Jak zahrádkář vypadá?

    Náš zahrádkář nosí hnědé rozcuchané vlasy a na jeho čele se rýsují tři velké protáhlé čáry. Pak každý pozná, jak je naštvaný. Má i rozcuchané obočí, pod kterým se ale skrývají modré zářivé oči. Pod nimi trčí velký pihatý nos. Nad jeho popraskanou pusou se skrývá neučesaný hnědý knír. Zahrádkářův krk je středně velký, takže může přijímat hodně potravy. Dlouhé ruce napomáhají efektivnímu plevelení. Ramena jsou zakrytá bílým zapoceným tričkem. Na něm se smějí modré montérky s kšandami, krásně ladí s očima. Montérky slouží i jako tepláky, musí být špinavé od hlíny. Boty nosí černé s oranžovými proužky a tmavými tkaničkami, které se pořád rozvazují.

 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Proslov

-
     Zdravím, po dlouhé době, dnes tady mám velmi speciální příspěvek. Jedná se o proslov, který jsem sám říkal do našeho školního rozhlasu. Tento rok jsem totiž ukončil základní vzdělání. A napsal jsem tento proslov. Který vše zrekapituluje a ukončí.      Snad se bude líbit.  Od prvního stupně jsme se hlavně těšili na poslední den školy. Venku se to již jen horkem hemžilo a my čekali na chvíli, kdy dostaneme vysvědčení. Nikoho ani nenapadlo, že někdy něco takového taky budeme dělat, deváťáci a jejich proslov do rozhlasu. Toto sousloví v nás může evokovat nudu. Vlastně nikoho nezajímal a dělalo to již tak dlouhou chvíli ještě delší. Uteklo to až moc rychle. A i fakt, že někteří jsou teprve v polovině vzdělávání, z toho i přes to dělá smutnou věc. Občas bychom se chtěli vrátit zpět. Do těch dnů, kdy jsme poprvé stáli před školou a poslouchali další proslovy a pak slavnostně prošli poprvé dveřmi dovnitř. Takovéto okamžiky se stanou jen jednou za čas. A právě to v nich utvrzuje jejich v
Další informace

Nedělní básnička pro radost #04 - Ráno

-
      Jsem teď na nové škole (teda od 4. září), ale musím se dost učit, takže mi přijde pět pracovních dnů neskutečně dlouhých a dva víkendové neskutečně krátké. Nechť je důkazem tento týden. Ale co je nejhorší: rána. To vstávání je hrozné a nenávidím ho. Hezky se prospat o víkendu je k nezaplacení. Proto je tomu potřeba věnovat básničku.  Ráno Ráno je vše pomalejší Den se stejně jako já probouzí. I jako medvěd ze spánku Jsem překvapen   První sluneční paprsky Se ke mně drásají Snaží se sem dostat Za jakoukoliv cenu   Oči se mi poté pomalu otevřou Sen náhle zmizí v minulosti Jako kouř nad střechou Spánku však bylo dosti.    
Další informace

Nedělní básnička pro radost #05 - Statný býk

-
 Zdravím, tak jsem si pro Vás přichystal další básničku, kterou jsem napsal asi před rokem. Nebo tak nějak. Myslím, že na jaře. Seděl jsem na malé sofe na balkóně a psal. Svěží jarní větřík se mě dotýkal. Ano, už se nemůžu dočkat až tato doba zase nastane. I když teď se to počasí tak docela tváří.  Statný býk   U napajedla se zvířata scházejí a hlavně si tam povídají nevadí ji společnost jiná, když se můžou napít   Mají zřejmě velkou žízeň, ale není se čemu divit, v tak horký a suchý den. Když na vás furt dopadá sluneční svit.   Vždy tam přijde velký býk, statný jako žádný jiný všichni se ho bojí dyť i zem se bortí, když stojí.   Jeho velký harém, ten ho vždy obklopí. Samé ženy u sebe má Pak se konečně napije a zase odejde.   Dojde si vždy k místu, kde tráva je nejzelenější U napajedla se nezdržuje vždyť má družky svoje, víc on nepotřebuje.
Další informace