Zahrádkář to ještě nevzdal, povídka 4

    Posledních osm dní prázdnin je před námi. Neskutečně to ubýhá. Všichni ještě chtějí stihnout to, co doposud nestihli. Je opravdu neskutečné, že to zase končí, ale série o zahrádkářovi naštěstí ještě nekončí. Čeká nás ještě jedna povídka a bonusový popis, takže je stále, na co se těšit.

    Doufám, že si užijete i dnešní povídku, která je opět kratší, ale to je na tom možná to hezké.

Zahrádkář to ještě nevzdal

    Po několika neúspěších to zahrádkář nevzdal.

    Vyšel z domu, nadechl se čerstvého ranního vzduchu a zašel do kůlny.

    V dřevěné kůlně byly velké dveře a malé okno. Zapnul světlo. Po stranách visely motyky, rýč, malé motyčky, na zemi se válely pytle substrátu atd.

    Přišel ke stolu, kde měl odložený kufřík s nářadím. Fouknul a rozvířil se prach. V tom mu něco proběhlo pod nohama, podíval se kolem sebe a uviděl malou myš, ale nebyla jedna, bylo jich víc. Lekl se, rychle vyrazil s rukama nad hlavou z kůlny ven.

    Vyděšeně se koukal do kůlny z bezpečného odstupu. Ze sklepa vytáhl jed na myši. Otevřel krabičku s nápisem Myšfuč a hodil ji do zamořeného prostoru.

    Druhý den vešel do boudy. Krabička Myšfuče byla pryč, ale malá očička neubyla. Začal bušit do zdi, to mu bohužel nepomohlo. Vzal pastičky a dal do nich sýr, prý to funguje.

    Třetí den vstoupil do malé místnůstky a sýr nikde, ale pastičky ano. To mu hlava nebrala, chtěl se ujistit, že nástrahy fungují. Proto vložil do jedné pastičky prst. „Auuuuuu!!!“ z kůlny se ozval křik, začal mávat s rukou. Rychle strhl past z pazouru. Červený prst si rychle omyl studenou vodou a pokračoval. Vzpomněl si, že taťka mu povídal trik se sprejem a zapalovačem. „To dáš zapalovač před sprej, zapneš jej a nažhavíš zapalovač. Zaplane velký oheň.“

    Zahrádkář si zamumlal, že to vyzkouší, když se mu to povedlo zprovoznit. Lekl se a obě věci upustil na zem. Vtom to zapálilo rachejtle ze Silvestra minulého roku. Zařval: „Pryč!“ Vyskočil ze dveří kůlny. Z celé kůlny se valil dým a náhle bouchla. Kůlna úplně napadrť. Už to byly jenom ruiny, nicméně myši zmizely.

    Zahradník byl celý černý od dýmu, neodvážil se po minulém incidentu jít domů. Tak si lehl a pozoroval oblohu.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Proslov

Nedělní básnička pro radost #04 - Ráno

Nedělní básnička pro radost #05 - Statný býk