Chorý matematik aneb vtipný přepis překladu Havrana

-

    Zdravím, před pár dny jsem dostal jistý nápad, že by nebylo ke škodě si na chvíli odpočinout od toho zmatečného zahrádkáře. Pár dní jsem tento nápad zpracovával a nechal ho nakonec řádně uležet.

    Dnes tedy přináším příspěvek o krátkém básničce, kterou jsem splácal dohromady. Jedná se o první sloku z básně Havran od E. A. Poea. (překl. Jaroslav Vrchlický). Tento překlad se mi hodně líbil a napadlo mě, že si ho trošku poupravím. Tady je.

Chorý matematik

V půlnoci kdys v soumrak čirý

chorý bděl jsem nad matikou sám a sirý,

nad neznámými ixky

jsem skláněl líc.

Skoro schvátilo mne spaní,

an ruch lehký znenadání

ozval se jak zaklepání

na můj sešit - a zas nic.

"Halušky to," pravím k sobě,

"klepá na mozek, víc nic - 

pouze to a pranic víc."

Komentáře

  1. Hanka V.21. srpna 2024 v 22:43

    Já navrhuji pokračování druhou slokou. Toto je jen takový krátký úvod.-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nedělní básnička pro radost #04 - Ráno

-
      Jsem teď na nové škole (teda od 4. září), ale musím se dost učit, takže mi přijde pět pracovních dnů neskutečně dlouhých a dva víkendové neskutečně krátké. Nechť je důkazem tento týden. Ale co je nejhorší: rána. To vstávání je hrozné a nenávidím ho. Hezky se prospat o víkendu je k nezaplacení. Proto je tomu potřeba věnovat básničku.  Ráno Ráno je vše pomalejší Den se stejně jako já probouzí. I jako medvěd ze spánku Jsem překvapen   První sluneční paprsky Se ke mně drásají Snaží se sem dostat Za jakoukoliv cenu   Oči se mi poté pomalu otevřou Sen náhle zmizí v minulosti Jako kouř nad střechou Spánku však bylo dosti.    
Další informace

Klára Strnadelová

-
     Sedím na své kancelářské židli, sleduji šero, které teď večer jasně obklopuje krajinu. A u toho přemýšlím. Pro mě existují dva žánry. Sci-fi a příběhy o životě. A i přes to, že jsem si sci-fi zamiloval stále ve mně zůstává kus toho realistického hocha, který sem tam něco ze života nebo o životě někoho jiného napíše. Je to zajímavé dělení mých knížních preferencí, ale je zcela pravdivé. A nyní jsem stvořil krátkou povídku o životě jedné ženy, které se v životě poměrně dařilo, ale i tak se našlo něco, co ji velmi mrzelo a chybělo. Nyní si říkám, jak jsem vůbec mohl takový příběh napsat. Alespoň jedna věc je jistá a to ta, že to nebylo nejhorší, protože jsem se za tuto povídku umístil na třetím místě v literarní soutěži a to mi nedává pocit pýchy či nadřazenosti. Naopak mi to dodává motivaci pokračovat, protože to ocenění znamená, že se to někomu líbilo a ten pocit mi za ty hodiny práce a následného čtení opravdu stojí.   Klára Strnadelová    ...
Další informace

Proslov

-
     Zdravím, po dlouhé době, dnes tady mám velmi speciální příspěvek. Jedná se o proslov, který jsem sám říkal do našeho školního rozhlasu. Tento rok jsem totiž ukončil základní vzdělání. A napsal jsem tento proslov. Který vše zrekapituluje a ukončí.      Snad se bude líbit.  Od prvního stupně jsme se hlavně těšili na poslední den školy. Venku se to již jen horkem hemžilo a my čekali na chvíli, kdy dostaneme vysvědčení. Nikoho ani nenapadlo, že někdy něco takového taky budeme dělat, deváťáci a jejich proslov do rozhlasu. Toto sousloví v nás může evokovat nudu. Vlastně nikoho nezajímal a dělalo to již tak dlouhou chvíli ještě delší. Uteklo to až moc rychle. A i fakt, že někteří jsou teprve v polovině vzdělávání, z toho i přes to dělá smutnou věc. Občas bychom se chtěli vrátit zpět. Do těch dnů, kdy jsme poprvé stáli před školou a poslouchali další proslovy a pak slavnostně prošli poprvé dveřmi dovnitř. Takovéto okamžiky se stanou jen j...
Další informace